Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec a pojí se s nimi celá řada tradic. Dnes už se nedodržují v takové míře jako tomu bylo dřív. Jsou významným svátkem zejména pro křesťany. Neodmyslitelně se spojují se vzkříšením Ježíše Krista. Zároveň jsou to svátky vítání jara, nového vegetačního období a v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí.
Období půstu i vítání jara
Křesťané se na Velikonoce připravují čtyřicetidenním obdobím, které nazývají postní doba. Začátek tohoto období nazýváme Popeleční středa. Ta letošní připadla k 6. březnu. K Velikonocům se váže celá řada tradic a zvyků, pro mnohé však znamenají jednoduše svátky jara, které jsou spojeny se dvěma volnými dny navíc a děti mají volno dokonce tři dny.
Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, naděje, znovuzrození Krista neboli Zmrtvýchvstání Páně. Pojetí Velikonoc se mezi lidmi dnes hodně různí. Jedno však spojuje všechny – pomlázka a vajíčka. Tato tradice se obecně dodržuje prakticky všude, na vesnicích i ve velkých městech.
Od Zeleného čtvrtka do Velikonočního pondělí
Pro většinu z nás tvoří Velikonoce 5 hlavních dnů: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. Zelený čtvrtek pravděpodobně vznikl z toho, že se dříve v tento den měla jíst pouze zelená strava (zelenina). Ve čtvrtek začínají dětem velikonoční prázdniny.
Velký pátek představuje velmi důležitý den. Název vznikl od velkého tajemství a právě tento den připomíná smrt a ukřižování Ježíše Krista. Věřící jej prožívají jako den smutku, ticha a rozjímání. Na Velký pátek mají volno všichni, protože je tento den považovaný za svátek, stejně jako Velikonoční pondělí.
Bílá sobota znamená konec dlouhotrvajícího půstu. Následuje Velikonoční neděle, kdy Kristus vstal z mrtvých a dovršil tím Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Velikonoce vrcholí na Velikonoční pondělí, kdy je pomlázka. Dnes tuto tradici dodržují především děti. Není vůbec výjimkou, že na koledu chodí nejen chlapci, ale i dívky.
Pomlázka
Pomlázka patří k nejoblíbenějším velikonočním tradicím, stejně jako barvení a malování kraslic. Měla by být vyrobená z mladých vrbových proutků a ženám předat sílu a mládí. Podle tradice by pánové a chlapci měli uplést vlastní pomlázku a ženy tímto proutkem vyšlehat právě na Velikonoční pondělí, aby omládly a byly ještě krásnější. Dnes je to spíše legrace a pro děti velká zábava, ale v dřívějších dobách bylo vyšlehání pro ženu velká čest. Jako odměnu dostávají kluci a muži vajíčka, což je symbol nového života a vzkříšení.
Barvení vajíček
Označení Velikonoc Easter vzniklo ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre. Legenda říká, že bohyně proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro klad vejce jako pták. Právě vajíčko se stalo symbolem Velikonoc. Stejně jako pro naše předky, i dnes patří malování kraslic mezi nejoblíbenější velikonoční tradice.
Vajíčka podle tradice barví ženy a dívky, aby jimi mohly obdarovat chlapce a muže. Fantazii se meze nekladou. Pokud se vám nechce barvení věnovat mnoho času, můžete využít zakoupené barvy na vajíčka nebo samolepky. Čím dál častěji se využívají přírodní barviva, například ovoce a zelenina, kterými můžete vajíčka obarvit, nebo tradiční malování.
Velikonoce můžete pojmout podle sebe. Mnoho lidí využívá volných dnů a vyrazí na chalupu nebo na prodloužený víkend do přírody. Letos jsou Velikonoce až ve druhé půlce dubna, což znamená, že teploty klidně mohou atakovat dvacítku. A nezapomeňte se na krásné jarní dny vybavit krásnými šaty, ve kterých bude zářit stejně, jako probouzející se příroda. Podívejte se do naší nabídky, kterou pro vás neustále rozšiřujeme.
Jak budete letošní svátky jara trávit vy? Očistou? Tak to se vám zalíbí článek o jarním detoxu: